Letní prázdniny

Ah, deníčku... Málem jsem si tě nechala v Bradavicích s tím, že o prázdninách bude nejspíš tak nabitý program, že nebude na psaní čas. Zmýlila jsem se, zas taková zábava tu není, už se moc těším do školy.

Starší studenti mají brigádu přes celé léto, nás tam ale pustili jen na jeden den. Vydělala jsem si galeon, zatímco všichni ostatní dostali dva. Nechápala jsem, proč mám méně, než oni, vždyť jsem tvrdě makala. Je ale pravda, že té paní jsem asi byla nesympatická. Hrozně divně na mě koukala, jako kdybych byla nějaký blázen. Nejspíš za to mohl můj čínský špičatý klobouček, který se podle mého vkusu na brigádu venku perfektně hodí, v Číně se to tak nosí.

Poslední dobou se se mnou Matt bavil čím dál méně. Všude chodil s Bell a mě začali ignorovat. Pak jsem se dozvěděla, že spolu začali chodit, což pro mě byla velká rána. Pak mi to řekl i sám Matt a ještě měl tu drzost mi nabídnout alespoň přátelství! To si jako myslí, že se budu kamarádit s někým, kdo mě nechal kvůli mému vlastnímu dvojčeti?
První jsem to hrozně zazlívala Bell, nesnášela jsem ji, měla jsem v sobě hroznou zlost. Ale po nějaké době jsme se tak trochu usmířily. Je to moje sestra, mám ji ráda a měly bychom být na jedné lodi. To, co mi udělala ji asi nikdy nezapomenu, ale nemůžu se na ni kvůli tomu zlobit věčně.

Na konci roku jsme se taky trochu hádaly se Sayuri. Byla hrozně podrážděná. Nevím, čím to bylo, ale na všechny byla taková nevrlá a s každým se hádala. Takhle se vždycky chová mamka, když má své dny. Ale pak se to trochu uklidnilo a už se spolu zase bavíme.

Také se vrátila Mitchell. Už jsem ji od října neviděla, pak jsem ji ale potkala u babičky. Ležela v posteli, byla celá zelená a taková.. slizká. Babička mi prozradila, že má Mitchie Žabí chřipku. Původně měla jet k Mungovi, ale babička víc věří své čínské medicíně, tak se ji ujala. Už je naštěstí zdravá a bude opakovat první ročník, musím říct, že ji pobyt v Číně prospěl, opravdu si svou čínštinu zlepšila a už rozumí mým občasným výlevům v tomto jazyce. Babička totiž nemá ráda Angličtinu, ani Británii. Kouzelnické čínsko-britské vztahy jsou prý v poslední době dost chladné, dokonce je i problém zajistit legální přenášedlo, takže se k mým milovaným prarodičům letošní léto nedostanu. Teoreticky by to šlo i nelegálně, ale babička nechce nic riskovat, prý počkáme až na další prázdniny.
Když už je řeč o mojí drahé babičce.. Chce mít perfektní vnučku, a to především v kouzlení a učení. Hrozila mi, že pokud nebudu mít minimálně 4x V a V z přeměňování, promění mě v osla. K mému překvapení ale ta Véčka mám, takže je to v pohodě.

Od té doby, co už nejsem s Mattem jsem se hodně začala kamarádit s Jeffem. Chodíme teď spolu, ale není to moc ono. Mám ho moc ráda, ale.. Ani nevím no. Je to hodný kluk a je moc hezký.

Také jsem v kotli před pár dny potkala Ádíka. Teda.. Jmenuje se Aidan, ale já hrozně ráda komolím jména. Z Mitchie je Míček, z Jeffa je Šeff, z Clary je Carla, z Mike Cooper je Nike Koprovka...
Aidan je moc milý, hodný a hezký. Podle Shamese bychom se k sobě hodili, hihi.
Také mě prosila Mitchie, abych jí někoho dohodila. Přemýšlela jsem, že bych jí dohodila Jeffa a já si začla s Ádíkem. No uvidíme.

Předevčírem jsem usnula v kotli. Když jsem se večer probudila seděla vedle mě paní profesorka Mang, o které se psaly ty nepěkné věci, vedle ní Toníček (říkám tak Poulovi) a naproti Clara z Mrzimoru a Aidan. Po chvíli přišel i pan profesor Miguel, je s ním hrozná legrace. Neumí skoro vůbec Anglicky, ale podle mě už to dělá trochu schválně. Mám totiž pocit, že na začátku roku se dorozuměl lépe, než teď.
Začal pak hrát na nějaký nástroj a zpívat, byla to vážně legrace.

Včera to bylo ale docela hodně divné. Celé dopoledne jsem seděla s Aidanem u stolu a on mi vyprávěl, že mu jeho tatínek (bystrozor) říkal, že kdysi nedávno v kotli nějací únosci ukradli desetiletou holku a uvařili ji v obrovském kotlíku do máslového ležáku. Znechuceně jsem se podívala na žlutou lahev před ním, jak to může pít, když ví, co v tom je?
Musím říct, že jsem se docela bla, hlavně to ze mě udělalo pěkně paranoidní byttost, jakýkoliv zvuk jsem přiřazovala zlým černokněžníkům, kteří si pro mě jdou. Zbytek dne jsem žila ve strachu, když najednou...
Přišel do kotle nějaký starý pán, mohlo mu být tak 80 let. S Ádíkem a Míčkem jsme se po sobě vyděšeně podívali a sledovali jsme toho chlapa. Vážně jsem se bála, navíc měl u sebe takovou hůl.. Co když s ní míchal ten lektvar? Nebo co když byla prokletá?
Úzkostlivě jsme sledovali každý jeho pohyb. Ze začátku vypadal opravdu nebezpečně. První něco křičel po kotli, pak usnul a chrápal tak, že výsledný tříštivý efekt by mohl být vědci přirovnáván k několika teratunám vybuchujícíh náloží TNT.
Po chvilce se probudil a začal něco šprechtit rusky. Nikdo ničemu nerozuměl, tak jsem se snažila hrát na chytrou a tlumočit, ačkoli jsem také vlastně skoro nic nerozuměla, spíše jsem si to domýšlela. Rozeznala jsem tam ale slovo drogy, vodka, zabil, děvče.. Děsilo mě to.

Pak zase usnul, znovu se probral, vstal a začal přes celý kotel křičet něco o Bohu. Že nám prý se vším pomůže a tak podobně. První odchytil jednu dívku s fialovými vlasy, že jí Bůh pomůže přebarvit do původní barvy. Vypadala trochu zaraženě a snažila se mu vysvětlit, že to tak má schválně, a že se ji to líbí.
Pak si vybral mě, přišel asi metr ke mě a začal hulákat, že mě Bůh pomůže, abych nosila sukně, protože to, co nosím je s prominutím příšerné. Koukla jsem se na svou modrou legínu jen na pravou nohu. Ani nevím, proč si teď kupuju kalhoty jen s jednou nohavicí, dřív to bylo záměrně, ale teď se mi to prostě začalo líbit! Zatvářila jsem se dotčeně a trošku mě to pohoršilo. Nasupeně jsem odvětila, že jsem Buddhistka, a že nepotřebuju jeho Boha. Ale on zase začal prorokovat, že mě Bůh převede na správnou víru a tak podobně.

Pak zase usnul. V kotli byla nějaká starší slečna, mohlo jí být tak kolem dvaceti let. Pána probudila, že by měl jít domů. On pak začal něco nesrozumitelně brebentit a šišlat. Pořád opakoval jedno slovo: Fuby, fuby, a ptal se, kde má svoje fuby.
Jako správná tlumočnice jsem těm dvěma vedle mě objasnila, že fuby nejspíš znamená "čuby", a že se ptá, kde má svoje čuby.
Pak naštěstí odešel.
Nejspíš to nebyl žádný zlý černokněžník, který by kradl děti a míchal do nápojů. Spíš to byl jen starý pán, který se trochu napil. :)
Teď si jdu ještě na chvilku zdřímnout, je pozdě v noci.
--------------------------------------------------------------------

Pozn. autorky: Mimochodem, musím se tu něčím pochlubit :)) Udělalo mi to velkou radost :)